Z historie muzea
Za iniciativou založení počáteckého muzea stála učitelská jednota Budeč počátecká. Po přednášce pana učitele Františka Kadaníka o připravované Národopisné výstavě v Praze vznikla v Počátkách myšlenka založení muzea. Tento návrh předložil následně na schůzi městského zastupitelstva dne 15. září 1892 učitel Jakub Alois Jindra. Návrh na zřízení muzea byl přijat, zároveň bylo rozhodnuto o spojení budoucího muzea s městským archivem. Městské muzeum, zpřístupněné veřejnosti roku 1893, se tak stalo nejstarším otevřeným muzeem v našem regionu.
Odbor pro uspořádání městského archivu požádal Výbor Záložny počátecké, aby ve své nové budově zapůjčil jednu místnost a daroval prosklené skříně na vystavení sbírkových předmětů. Výbor oběma žádostem vyhověl a muzejní sbírky byly uloženy v jedné z přízemních místností Záložny v Horní ulici (č.p. 87). Roku 1902 byly muzejní sbírky přestěhovány z přízemí Záložny do lépe vyhovujících místností v prvním patře. Učitel Jakub Alois Jindra, iniciátor založení muzea, byl jeho správcem do roku 1895. Po jeho odchodu do Kamenice se dalším správcem stal adjunkt Záložny Jan Brdlík a po něm vedl muzeum od roku 1902 do roku 1913 adjunkt Záložny Jan Barthel, „který v době svého vedení musea velmi horlivou činnost sběratelskou vyvinul“. Základy uspořádání archivu položil hned v prvních letech JUDr. Karel Eysselt z Klympély.
Stejně jako podporovala Záložna počátecká činnost muzea pravidelným ročním příspěvkem a poskytla své prostory pro uložení muzejních sbírek, poskytovala rovněž potřebné finance na zakoupení sbírkových předmětů. Kuratorium stanovilo správcem sbírek pana učitele Kučeru, „který s opravdovou horlivostí ujal se práce a vyvinul pilnou činnost sběratelskou, organizační i publikační“. Pan učitel věnoval velkou péči předmětům mizejících řemesel, jako bylo perníkářství, svíčkařství, barvířství, mydlářství nebo kamnářství. Provedl rovněž soupis cechovních památek.
Během první světové války byla činnost muzea utlumena. V roce 1919 navíc ukončil svou práci v muzeu pan učitel Kučera a trvalo několik let, než byla muzejní práce opět obnovena. Správcem sbírek byl ustanoven student filozofie František Navrátil a muzeum vstoupilo do organizace Svaz čsl. Museí v Praze. Kromě pravidelného příspěvku od Záložny počátecké obdrželo také finance od města a občasnou státní podporu. Od Záložny počátecké získalo muzeum ke stávajícím místnostem další dvě, sbírky mohly být tedy systematičtěji uspořádány.
Po druhé světové válce, kdy byla činnost muzea opět utlumena, vlastnilo počátecké muzeum podle přírůstkového katalogu přibližně 1 500 předmětů, umístěných ve čtyřech místnostech Záložny Počátecké, chyběly však prostory pro vybudování depozitáře a umístění větších předmětů (hospodářské stroje atd.). Po sloučení Záložny počátecké a Okresní záložny se muzeum přestěhovalo do uvolněných prostor na Palackého náměstí č. 27, kde již mělo dostatek prostoru pro vystavování svých bohatých sbírek. Začátkem 80. let se začala z důvodu velice špatného stavu budovy připravovat rozsáhlá rekonstrukce. V době rekonstrukce přesunulo muzeum své sbírky do č.p. 30, kde také pořádalo v letech 1992 - 2008 výstavy. Ke slavnostnímu zpřístupnění muzejních sbírek veřejnosti v nově zrekonstruované budově v č.p. 27 na Palackého náměstí došlo 28. července 1997.
Městské muzeum v Počátkách je rovněž správcem památníku – Rodného domu básníka Otokara Březiny, zpřístupněného veřejnosti dvacet let po básníkově smrti, v roce 1949. Od roku 2005 muzeum spravuje také vyhlídkovou věž kostela sv. Jana Křtitele na Palackého náměstí.